Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
O účelu sjezdů historiků a historiček umění
Švácha, Rostislav
Sjezdy humanitních vědců jsou důležité pro debaty o odborných otázkách. Stať se však zamýšlí i nad nepominutelnou společenskou a etickou rolí sjezdů.
Infrastruktury (dějin) umění
Buddeus, Hana ; Lomová, J.
Úvodní kapitola sborníku ze VII. sjezdu historiků a historiček umění, který se konal v září 2021 v Ústí nad Labem, předkládá téma infrastruktur jako jedno ze stěžejních témat současného umění a ptá se, jaké místo mají v disciplíně dějin umění. V centru pozornosti se ocitá dobově a místně podmíněný kontext, všechno co dílo obklopuje, co jej materiálně tvoří a co umožňuje nebo přímo podmiňuje jeho existenci, co jej uchovává v čase a co k němu přivádí pozornost.
Nástěnné malby a jejich interpretace mezi obrazem a strukturou materiálu
Mádl, Martin
Studie je věnována problematice materiálu v struktuře uměleckého díla a jeho významu v uměleckohistorické interpretaci. Na příkladu nástěnných maleb se zamýšlíme nad problémem uchopení úlohy materiálu v uměleckohistorickém výkladu obrazu a na obtížemi odborného dialogu mezi historiky umění na straně jedné a restaurátory a technology na straně druhé.
Infrastruktury (dějin) umění
Bartlová, A. ; Buddeus, Hana
Infrastructures are one of the central themes of contemporary art, what place do they have in the discipline of art history? Proceedings of the VIIth Congress of Art Historians, held in September 2021 in Ústí nad Labem, discusses the topic in five chapters, revealing the mechanisms of collecting, exhibiting and reproducing art, art education, and the conservation of art monuments. The focus is on the temporally and locally conditioned context, everything that surrounds the work, what materially constitutes it and what enables or directly conditions its existence, what preserves it in time and what brings attention to it.
VABU 1935 - významy architektury v poločase třicátých let
Hnídková, Vendula
Text se zabývá uměleckými, společenskými a národnostními významy architektonické výstavy VABU, která se konala v Praze v roce 1935.
Restaurování, památková obnova a technologické průzkumy jako infrastruktury dějin umění – a vice versa
Klípa, Jan ; Dienstbier, Jan
Text je úvodem k části o restaurování a konzervaci jako infrastrukturách dějin umění a zabývá se vzájemným vztahem dějin umění a konzervace.
Rembrandt fecit – Liepmann gedruckt. Olejomalba ve věku mechanického tisku
Trnková, Petra
Dne 16. ledna 1839 vyšla v Preußische Staats-Zeitung krátká zpráva ohlašující možnost dokonalého mechanického reprodukování olejomaleb. Informace, která se prostřednictvím lokálního tisku brzy rozšířila i do dalších zemí, se týkala vynálezu berlínského malíře Jacoba Liepmanna, nazvaného Ölgemälde-Druck. Cílem příspěvku je nejen připomenout zapomenutý vynález a jeho tvůrce a objasnit Liepmannův princip mechanického reprodukování olejomalby, ale také osvětlit okolnosti jeho vývoje, zveřejnění, existence a brzkého zániku. Pozornost je navíc věnována i dobovým diskusím na téma dokonalého, rychlého a snadného reprodukování malby a v neposlední řadě i problému zpřístupňování děl starých mistrů širokým vrstvám.
The Geopolitics of Photography Exhibitions. Showcasing Soviet Photographers in Interwar Czechoslovakia
Parkmann, Fedora
This paper presents interwar exhibitions of photography as spaces of exchange, self-promotion, and competition for recognition in the heart of a global geopolitics of photography. Focusing on the participation of Soviet photographers at several large-scale international exhibitions organized in Czechoslovakia in the 1930s, it shows that both the Czech and Soviet organizers took advantage of exhibitions to serve their respective interests: The Soviet Union to strengthen its cultural diplomacy, and the Czech supporters of Soviet photography to popularize functional and committed photographic approaches among their fellow countrymen.
Kopie, rozmnoženiny, odlitky, tisky
Buddeus, Hana
Pandemie Covid-19 nás znovu upozornila na důležitost promýšlet v rámci dějin umění různé aspekty vzdáleného přístupu k originálům či diváctví „z druhé ruky“. Díky grafickým tiskům, zmenšeninám či rozmnoženinám soch, nejrůznějším upomínkovým předmětům a zejména fotografickým reprodukcím otištěným v časopisech, kalendářích, knihách či na plakátech nebo zavěšeným v online prostředí se umění dostává do oběhu, opouští elitní prostředí sbírek a získává nový kontext. Jak lze v rámci dějin umění uvažovat o reprodukcích nejrůznější materiální podoby, různých kvalit a užití?

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.